Co je ještě digitalizace státní správy a co už šmírování vlastních občanů? Naše digitální stopa se dá velmi snadno zneužít. Chraňme si hotovostní měnu a nenechme si ji vzít! Se svobodou musí jít ruku v ruce osobní zodpovědnost.

Chytré přístroje nám zpříjemňují život, ale taky na nás leccos nenápadně „prásknou“. Očím algoritmů neunikne nic, co na internetu uděláme. Zaznamenají zkrátka všechno – co jsme nakoupili před pěti lety, či na jaké stránky se díváme. Systematicky a dlouhodobě tak o každém z nás vytváří pomyslnou “kartu občana”. Z té lze zjistit, zda preferujeme to či ono, na jaké tankujeme benzíně, nebo dokonce, kam chodíme na pivo.

Kam až digitální dozor nad našimi životy necháme zajít? Co je ještě digitalizace státní správy a co už naopak začíná smrdět šmírováním vlastních občanů?!

Tenhle veselý koktejl informací pak poslouží každému, kdo nám chce něco marketingově podsouvat či nás ovládat. Celý systém je perfektní a sofistikovaný. A co víc – asi ani netřeba zdůrazňovat, že se naše digitální stopa dá velmi snadno zneužít. A to jak po stránce našeho osobního bezpečí, tak pro salámovou metodu omezování našich svobod.

Konec hotovosti v Čechách?

Bohužel se obávám, že svět spěje k tomu, že si jednou hotově nezaplatíme už ani to orosený točený. V bezhotovostním režimu budeme totálně nahraní a databázi neunikne ani jediný rohlík, který si koupíme. Scénář může být i takový, že pod kůží budeme nosit čipy (či jinou technologii), pomocí kterých budeme moci platit nebo je využívat místo občanky. V takovém světě já rozhodně žít nechci.

Finanční svoboda je pro člověka strašně důležitá. Bez vlastní měny a hotovosti budou naše svobody vrženy do záhuby – a to jak online, tak offline. Chraňme si hotovostní měnu a nenechme si ji vzít!

Číňani a jejich vyšperkované “sociální hodnocení občana”

Špehovací vymoženosti v Číně frčí ve velkém. Místní odborníci totiž vynalezli systém “sociálního hodnocení občana”. Z něho se občanovi strhnou body pokaždé, když “zazlobí” a udělá nějakou tu nepřístojnost – přejde na červenou či nezaplatí pokutu. Následně, pokud má daný jedinec např. nárok na peníze od státu, záporné body výši příspěvku poníží aj. Je to prostě neuvěřitelné, ale již v dnešní době zcela reálné!

Každý krok občanů sledují všudypřítomné kamery, všechno je na otisk prstu, sken zorničky nebo na čip. Snadno se pak dá zjistit, že ten, kdo přešel na červenou, byl Wang, Chen nebo Zhao. My si řekneme “zaostalá Čína, komunistický režim”, ale technologicky jsou mnohem dál než „vyspělá Evropa“. Ani bych se nedivil tomu, kdyby to dotáhli do takové dokonalosti, že si pak nejhůře hodnocení obyvatelé nebudou moci třeba ani nastartovat auto nebo vyjít ze svého bytu.

Své občany chce mít pod kontrolou i náš stát

A to nejen z důvodů ekonomických a podchycení šedé ekonomiky, která tu vždycky byla, je a bude, ale také z těch marketingových a politických. Stejně jako obchodníci, i politici využívají dokonalé znalosti svých voličů k marketingovým účelům. Algoritmy jim ukážou, co jejich voliči vlastně chtějí. Lépe pak vědí, co mají voličům podsouvat ve formě předvolebních slibů.

Lidé utíkají z WhatsAppu

Poté, co WhatsApp koupil Facebook a oznámil změnu podmínek, zaznamenala šifrovaná platforma Signál denní nárůst uživatelů o 80 %. Uživatelům se nelíbila aktualizace zásad ochrany soukromí a osobních údajů. Ty nově obsahují i využívání metadat spolu s Facebookem a je díky nim možné lépe cílit reklamu. Mark Zuckenberg má konečně pod dohledem všechna data svých uživatelů na jednom místě a může přitvrdit v marketingové masáži.

Návrat ke svobodě na síti

Zakladatelé internetu začali zvažovat možnosti, jak se opět vrátit k původní myšlence svobody na internetu. Padají i takové návrhy, že by se sociální sítě úplně vymanily z područí běžného internetu, a tudíž by je nikdo nemohl cenzurovat. Všichni cítíme, že doby svobodného internetu jsou ty tam.

Svoboda na internetu = zodpovědnost uživatelů

Je to jako se svobodou v reálném životě. Aby lidé mohli být svobodní, musí být i zodpovědní. Proto pokud někdo internetové svobody zneužije, měly by na něj dopadnout stejné právní důsledky jako v reálném životě.

Zodpovědnost by se měla týkat nejen jednotlivých pisatelů, ale také médií jako celku. Stejně jako je tomu s tištěnými médii, která také neotisknou, co si kdo vzpomene.

Konec bezbřehému relativizování

Ať už si vezmu půjčku nebo o někom napíšu nějakou nepravdu, vždy musím nést osobní zodpovědnost. Svoboda rovná se zodpovědnost. A tomu by se lidé měli učit. Nikoliv bezbřehému relativizování všeho a tomu, že mohou od A do Z úplně všechno a nikdo to řešit nebude.

Polsko a jeho průkopnický zákon o ochraně svobody projevu na internetu

Zněním připravovaného zákona vytřel náš polský soused zrak dokonce i Francii a Německu.

V krátkosti – novela si klade za cíl ochránit svobodu slova na sociálních sítích. Na stížnosti na smazání obsahu by sítě měly zareagovat do 48 hodin. V případě, že médium stížnost zamítne, uživatel by měl možnost obrátit se na soud. Ten bude mít na vyjádření 7 dní.

Stejně tak by soud měl řešit obsah, který porušuje zákon. Padají i návrhy na zavedení nového nástroje, tzv. slepé žaloby. Díky ní bude možné podat žalobu na soud na neznámou osobu, přičemž postačí uvést URL, kde byl urážlivý či jinak nevhodný obsah zveřejněn, datum a čas zveřejnění a název uživatelského profilu.

Novelou zákona chce Polsko vyjádřit nesouhlas s nedávno zveřejněným zákonem Evropské komise o digitálních službách. Nelíbí se mu, že se zaměřuje pouze na odstranění zakázaného obsahu. Pomocí vlastních předpisů chce Polsko hájit ústavní právo na svobodu projevu.

Závěrem k cenzuře na internetu

Hranice mezi tím, co je a co není správná informace či myšlenka, je extrémně tenká. Odstraňovat by se proto měl pouze skutečně nevhodný obsah typu pornografie na sociálních sítích, výzvy k násilí apod. Lidé se musí naučit, že divoký západ internetu se musí posunout dál. Svoboda na internetu musí být obnovena! Zároveň si nenechme nahlížet do soukromí víc, než je nezbytně nutné. A v neposlední řadě se nenechme připravit o hotovou měnu.

To všechno jsou svobody které zatím bereme jako samozřejmé.

Dalibor Uhlíř

Zdroj: https://daliboruhlir.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=767431